Děti si lehly na koberec, se zavřenými víčky a schoulené do klubíčka jako miminka v bříšku. Zatím netušily, co budou dělat. Začali jsme se bavit, jestli si vzpomínají, co dělaly včera, předevčírem, před týdnem, měsícem, rokem.. Potom jsme se dostali k tomu, jestli si pamatují, na dobu, kdy byly malá miminka a ještě u maminky v bříšku. Nepamatovaly si to samozřejmě . A tak jsme přemýšleli, jestli byl slyšet maminčin hlas, když na ně mluvila,nebo jim zpívala. Jestli šlo cítit, když je přes bříško hladila. Pak jsme si řekli, že po 9 měsících už se tam nevešly a hlásily se na svět. 

Děti se snaží poté ztvárnit barvami, jakou situaci nebo náladu asi prožívaly.

 

Šlo tedy o symbolizaci emocionálních stavů a prožitků. Jako techniku jsem vybrala kombinaci voskovek a vodových barev.

 

MgA. Marcela Krupová